„To, co vznikne na místě dnešního Německa, nebude mít společný původ ani společný vzhled, ani sdílený jazyk či kulturu – bude to společenství různých.“ prohlásil loni německý prezident Gauck.

Toto „společenství různých“, v něž se má podle těchto představ v důsledku masové imigrace přeměnit německý národ, začíná přinášet krvavé plody. Neuplyne týden, ba v poslední době dokonce den bez dalšího děsivého vražedného útoku přistěhovalců nebo jejich potomků na své zcela náhodně vybrané oběti. Proč je tomu tak, asi nejlépe vystihla česká média, která prakticky všechna popsala mnichovského vraha politicky korektně jako „Němce íránského původu“.

Problémem je to, že pro člověka íránského, arabského nebo afrického původu je prakticky nemožné se Němcem stát. Je tomu tak jednak proto, že migranti do Evropy nepřicházejí proto, že se chtějí stát Němci, Francouzi či Holanďany. Chtějí si většinou jenom lépe žít, ale podle svých představ. Je tomu tak však i proto, že v Západní Evropě se jim sice materiálně lépe nepochybně žije, ale být plně přijati většinovou společností a plnohodnotnými Němci, Francouzi či Holanďany se doopravdy stát je bez ohledu na panující politickou korektnost nesmírně obtížné a nedaří se to ani lidem ve druhé či třetí generaci. Vznikají ghetta a z nich plynoucí vykořenění a frustrace, které plodí násilí.

Snaha evropských elit změnit, či zrušit masovou migrací evropské národy a uměle vytvářet novou multirasovou a multietnickou společnost vede tak jako všechny utopie ne ke štěstí a prosperitě, ale k rozvratu a tragédiím. Musí být zastavena za každou cenu.

Jiří Weigl